Dvě stříbrné medaile s delfínkem na prsou

Je to už nějaký ten čas, co jsem poslala několik písmenek, kdy jsem se ohlédla za turnajem v chorvatském Záhřebu, kde jsem reprezentovala nejen náš klub, ale hlavně Českou republiku.

Na první pohled by se mohlo zdát, že my, bočisté, zahálíme, ten druhý však je mnohem zajímavější. I když reprezentace naší země je mým potěšením, účastním se i turnajů, kde bojuji za náš mateřský klub.

V posledních dvou měsících jsem se zúčastnila dvou mezinárodních turnajů, jak v Česku, tak na Slovensku.

21.4. až 23.4. jsem se zúčastnila Mezinárodního turnaje v boccie, který se konal v Havířově, a který byl součástí série Czech Boccia Tour.

Bez problému jsem postoupila ze základní skupiny. Ve čtvrtfinále jsem narazila na klubovou kolegyni Lucii Procházkovou. Byla to škoda, protože jsem ji musela vyřadit. Semifinálový zápas s hráčem, který měl výhodu domácího prostředí, byl napínavý až do samotného konce. I ten se mi podařilo vyhrát. Ve finále jsem se potkala s mistrem Slovenska, Borisem Klohnou, který ukončil mou vítěznou vlnu.

Skončila jsem tedy nakonec se stříbrnou medailí na krku.

Za druhým turnajem jsem se vypravila k našim sousedům na Slovensko. Zde jsem se od 15. do 18.6. zúčastnila mezinárodního turnaje Tatra Cup, který se konal v Liptovském Jánu.

V mojí kategorii se účastnilo třináct hráčů ze šesti zemí.

Všechny zápasy ve skupině jsem vyhrála a postoupila z prvního místa.

Ve čtvrtfinále se mi podařilo porazit mistra Slovenska Borise Klohnu 5:2, oplatila jsem mu tak svoji porážku na turnaji v Havířově.

V semifinále jsem narazila na slovinského hráče. Po první směně jsem prohrávala 3:0, ale dokázala jsem skóre obrátit ve svůj prospěch. Konečný výsledek 5:3.

Finále jsem hrála proti Angličanovi. Nebyl tak přesný, ale dokázal využít i zdánlivě nepovedené míče. Štěstí stálo na jeho straně. Nakonec mi opět připadla stříbrná medaile. Ze Slovenska jsem ale odjížděla s dobrým pocitem.

Byl to kvalitní trénink před mistrovstvím Evropy v Rotterdamu, které se koná od 6. do 14. srpna.