Barevný podzim a Andělská cesta zakončila naši cyklistickou sezónu 2021

Luže - Pohled z okna nenechá žádného z nás na pochybách, že se do našich domovů vkradl podzim. Příroda si s námi všemi hezky pohrává, ráno mrazivo, odpoledne pak slunečno a navečer, to, aby se člověk zavrtal, jako medvídek, do svého pelíšku a vylezl až na jaře.

Letošní cyklistická sezóna se pomalu chýlí ke svému konci, příroda hraje všemi barvami a našim cyklistům se nabídla příležitost uspořádat druhé podzimní soustředění ve svém domovském přístavu pod košumberským hradem.

Setkání provázelo velmi chladné počasí a již páteční spanilá jízda s hvězdami nad hlavou nenechala nikoho z nás na pochybách, že nepůjde o žádnou legraci.

Sobotní ráno nás přivítalo do téměř jasného dne, který atakoval teploty kolem 5 stupňů Celsia. Trenérky si pro nás připravily trasu, která nám dávala možnost kochat se okolní přírodou, ale také se řádně zahřát. Tréninková jednotka byla rozdělena na dvě části. První z nich byla společná a jejím cílem bylo absolvovat trasu v délce cca 28 km. Trasa nabídla jak kopečky, tak také příjemné rovinky.

Cílem se stal hrad Rychmburk, který byl postaven nejspíše začátkem 13. století. V roce 1425 hrad Rychmburk dobyli husité (hrad nebyl dobyt, ale když byl v blízké obci Lažany u Skutče upálen podlažický opat, posádka se vzdala za volný odchod) a dali jej do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce 1433 si Rychmburk přisvojil husita Jan Pardus z Horky a Vratkova. V roce 1436 bylo panství vráceno Arnoštovi Flaškovi za věrné služby Katolické jednotě. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce 1454 převzal panství Jan Pardus, po něm v roce 1465 nezletilý syn Vilém Pardus, který měl poručníka Zdeňka Kostku z Postupic. Po Vilémově smrti v roce 1490 spravovala panství Anežka z Chlumu a Košumberka.

V roce 1945 byl velkostatek i hrad znárodněn a byl zde zřízen domov pro staré občany. Lesy velkostatku byly přiřazeny ke státním lesům. Od roku 2007 do roku 2020 to byl domov pro dlouhodobě duševně nemocné starší 18 let - Domov na cestě. Dnes je přístupný veřejnosti.

Druhá část dne nabídla výzvu v podobě výšlapu na kopec Poklona ve výšce 430 metrů nad mořem.
Kopec Poklona se tyčí nad obcí Střemošice. Na jeho vrcholu se nachází barokní Sloup Nejsvětější Trojice, postavený roku 1730. Jedná se o osm metrů vysoký trojboký hranol s Božím okem (bohužel Boží oko zmizelo a zůstal jen bodec) s andělíčky. Podle pověsti ho dali postavit z vděčnosti svatebčané, s jejichž vozem se splašili koně a zázrakem se zastavili těsně před srázem. Podle jiné verze s kočárem ze srázu spadli a zabili se a sloup slouží jako připomínka tragédie. Ve středověku zde prý bylo popraviště. Z kopce je nádherný výhled na hrad Košumberk, barokní poutní kostel na Chlumu, Luži, Železné hory a Žďárské vrchy.

"Výšlap byl pro některé z nás opravdovým oříškem. Samotná vůle i chuť jsou občas poraženy vlastní fyzickou kondicí a počasím, které panuje," přiznává Vašek, kterému nikdo neřekne jinak než Plyšák.

Druhý den, dříve, než naše stroje uklidíme do svých příbytků a lístky pohrávající si se všemi barvami se změní v prach, rozhodli jsme se obohatit naše setkání návštěvou "andělské cesty", která se nachází nedaleko Luže.

Druhé podzimní soustředění svá písmenka rozesela. Poslední lístky se pomalu ukládají k zimnímu spánku a my všichni se moc těšíme na naše Vánoční setkání, které zakončí naši letošní společnou sportovní sezónu.

Fotogalerie zde: